Jsou zvláštní chvíle, kdy se cítíte být na koni a přitom jedete na oslovi. Ovšem důležitější je, jak se cítíte vy. Š.

foto: Petr Jiskra

Jsem taková normální holka, která trochu hraje na kytaru a trochu zpívá. Když někoho tak moc baví hrát, že kvůli tomu někdy ztrácí pevnou půdu pod nohama, je nejvyšší čas si koupit třebas i malou loďku a vydat se na oceán. Už v té bárce žiji asi tak 12 let a stále je to nejistá plavba, ale smysl to má.  Jen je pak těžké a smutné srdce muzikanta, který vyjde jednou na břeh.